Kytice

Ve své pestrosti a zpracováním výjimečná kytice je skvělou ukázkou Špálova výtvarného mistrovství, kterého dosahoval nejen v krajinomalbách, ale i v řadě zátiší, zejména květinových, která se mu stala trvalým zájmem a tématem. Přestože se málokdy vzdálil od základního kompozičního rozvržení těchto obrazů, tedy umístění kvítí na střed ve džbánku na karpatské dece, které doplňuje pozadí s krajinou, podařilo se mu vždy tyto výjevy uchopit zcela nově. Čerstvé květiny se mu navíc staly východiskem k prožitkům čiré radosti z tvorby a jejich přirozenou krásu zachycoval s nesmírnou citlivostí a silně vyvinutým smyslem pro barvu. Když se dějiny nachylovaly k druhé světové válce, tento motiv u něj sílil jakožto inklinace k životu.

Předložené plátno má navíc svojí velikostí i důrazností malířského provedení výrazně reprezentativní charakter. Vtahuje do sebe divákův pohled, nechává jej přecházet z jednoho květu na druhý a rafinovaně v sobě kombinuje realismus rostlin s modernistickým pozadím. Špála vystupňoval svěží májovou atmosféru na nejvyšší možnou úroveň. Senzitivně zachytil křehké květy tulipánů a narcisů, které na sebe zářivě žlutou barevností strhávají velkou část pozornosti, třebaže jsou umístěny na okraj divákova zorného pole. Střed obrazu je zaplněn bílým bezem, díky kterému plátno dosáhlo nebývalé světelnosti, a sekundují mu něžné kvítky rozkvetlých šeříků. Pozadí, s odkazem na svoji oblíbenou řeku Otavu, ponechal Špála modré, velmi expresivně traktované a divoké jako jarní řeka během tajícího sněhu. Stejně modrý je i lidový dekor na džbánu, který je nový, dosud se v jeho práci nevyskytující.

Obraz je uveden v soupisu díla Václava Špály (E. Burget / R. Musil: Václav Špála, soupis díla (1885–1946), Praha 2002, str. 105, č. soupisu 1118). Na blindrámu je rovněž autorovo číslo 35.A v trojité závorce, což bylo nejvyšší možné ohodnocení, které svým dílům uděloval, a poznamenal si k němu: „Kytice velká, bez bílý a fial. tulipány, žluté a 3 růžové, v pozadí Otava a kus mraku, větvičky hlohu, nový džbánek, na karp. dece kniha, z Kampy.“ Provenience z majetku dr. Karla Houby, do roku 1989 šéfredaktora nakladatelství Melantrich. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Druhá polovina třicátých let znamenala pro Špálu výrazné umělecké vzepětí, které se projevilo zejména v syntetických, vizuálně bohatých zátiších, složených z velkého množství druhů různobarevných květin, které umožnily Špálovi rozehrát velmi silné zrakové vjemy, projevující jeho mimořádnou citlivost. […]“).