Noli me tangere

Tato dosud nezvěstná olejomalba Jana Zrzavého, jež byla od svého vzniku součástí jediné sbírky, je mimořádným dílkem do mozaiky autorova sběratelsky nejvyhledávanějšího a nejcennějšího tvůrčího období. Zrzavý ji první majitelce osobně věnoval, jak dokládá přiložená korespondence. K obrazu je rovněž známa kresba (Noli me tangere, uhel na papíře, 1915, 45 × 43 cm, soukromá sbírka, opakovaně vystavována a reprodukována, viz J. Zrzavý: Jan Zrzavý vzpomíná na domov, dětství a mladá léta, Praha 1971, obr. 29; K. Srp: Jan Zrzavý, Praha 2003, str. 166, obr. 179; K. Srp: Jan Zrzavý, Praha 2012, str. 197), nicméně tato definitiva provedená v oleji nikdy reprodukována nebyla. Nejen to z předloženého díla činí opravdu jedinečný objev a zároveň vzácnou příležitost pro každého sběratele moderního umění.

Zrzavý v plátně zpracovává moment z Janova evangelia, kdy se Ježíš jako první zjevil Marii Magdaleně poté, co objevila jeho prázdný hrob. Řekl jí: „Nedotýkej se mě, dokud jsem nevystoupil k Otci.“ (Jan 20,17) Naznačil tím, že se jejich vztah mění ve vztah víry. Jedná se o námět oblíbený mezi umělci už od dob antiky, Zrzavý si jej však vybral jako další z motivů vztahu dvou postav, jež zasazoval do zvlněných krajin s palmami, které jako by zobrazovaným scénám zvědavě přihlížely. Řadil tyto své obrazy mezi ty nejlepší, které ve svých mladých letech vytvořil, zaujat četbou Bible a především Janova evangelia. U figury Ježíše se nechal inspirovat deskou Zmrtvýchvstání od Mistra Třeboňského oltáře, předobraz Marie Magdaleny pak našel ve freskách Giotta di Bondoneho v padovské kapli rodiny Scrovegniů.

Vysokou sběratelskou hodnotu díla umocňuje jeho prezentace na autorově samostatné výstavě v berlínské galerii Der Sturm (Jan Zrzavy, Gemälde, Plakate der I.V., říjen 1925, kat. č. 13) a na jeho výstavě v Obecním domě (Jan Zrzavý, dílo z let 1905–1940, Praha, březen−duben 1940, kat. č. 52). Zároveň se o malbě sám zmiňuje: „Podle kresby realizovaný obraz téhož názvu, olej na plátně, 43,5 × 46, z r. 1915 z majetku […].“ (J. Zrzavý, ed.: Dílo Jana Zrzavého 1906–1940, Praha 1941, str. 303) K dílu je přiložena korespondence autora s majiteli, v níž se mj. domlouvají na podpisu, k němuž bohužel už nikdy nedošlo. Adjustováno ve vkusném rámu. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Postavy vnášejí do obrazu, jenž je vybudován na odstínech zelení, jasné světlo, které vychází z jejich těl. Kristus, stojící ve volném náznaku kontrapostu s opřenou levou nohou na jakémsi kameni, gestem zdvižené levé ruky naznačuje Máří Magdaléně, aby se k němu více nepřibližovala. Způsob, jímž dal Zrzavý najevo, že chápe Kristovo přání, bylo mírné pootočení hlavy Máří Magdalény, jejíž dlouhé vlasy splývají s drapérií. […] Na obraze se setkáváme s jedinečným způsobem znázorněnou scénou duchovního usebrání a vnitřního porozumění. […]“).