Zátiší s hroznovým vínem

Špála, známý především jako přední představitel českého modernismu a kuboexpresionismu, v tomto díle demonstruje svůj unikátní cit pro barevné harmonie a formální čistotu. Rok 1941, kdy Zátiší s hroznovým vínem (autorským názvem „3 zelené hrušky a zelené víno na talíři, 3 jablka červenozelená na karp. dece, vzadu skály a mraky“) vzniklo, byl pro Špálu umělecky plodným obdobím navzdory tomu, že šlo o čas válečných konfliktů a omezení. Umělec se v té době soustředil na intimní témata, zejména květinová a ovocná zátiší, která mu poskytovala útočiště před okolním světem. Malíř zde vychází z klasické tradice zátiší, kterou obohacuje o modernistický přístup ovlivněný Paulem Cézannem, avšak se silným důrazem na vlastní barevný rukopis. Skladba plátna a zejména způsob, jakým zpracovává ovoce a textilie, prozrazují jeho zaujetí pro kompozici a hru světla a stínu. Kombinace zářivých a sytých barev spolu s precizním ztvárněním tvarů ovoce je typická pro jeho pozdní tvorbu, kdy se zcela odpoutal od kubistických tendencí a přiklonil k osobitému koloristickému projevu. Špálovo zátiší zde není pouhým souhrnem předmětů – jde o promyšleně komponovaný celek, který promlouvá jak o pomíjivosti života, tak o kráse každodennosti.

Plátno je zároveň svědectvím o autorově fascinaci přírodou a jeho schopnosti proměnit obyčejné objekty ve výtvarné artefakty s hlubokou estetickou hodnotou. Ovocný talíř kontrastující svou barevností s karpatskou dekou důmyslně odpoutává pozornost diváka od pozadí s dramatickou skalnatou krajinou a temnými mraky, které ovšem dodávají dílu náležitou dynamiku a hloubku. Obraz je uveden ve Špálově soupisu díla pod číslem 1430 v trojité závorce, dosvědčující vysoké hodnocení samotného autora. Byl vystaven na Bienále v Benátkách v roce 1948 a publikován v související publikaci (V. Wolf: Čeští a slovenští umělci na Bienále v Benátkách 1920–1970, Olomouc 2005, str. 239). Byl vyfotografován Josefem Sudkem a tato fotografie je k nalezení pod odkazem: http://www.sudekproject.cz/s6517. Prvním majitelem díla byl československý ministr informací Václav Kopecký (viz rub). Pochází z velice kvalitní a unikátní porevoluční sbírky. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa (cit.: „[…] Špála popředí, zabírající spodní polovinu plátna, obohatil o dramatické pozadí některého ze svých obrazů, které lze rozčlenit na levou, hornatou část, a pravou, větší modrou oblohu. Klid popředí je dynamizován expresivním pozadím. Stání kontrastuje s děním. Jako by šlo o dva různé světy, jeden blízký, na dosah ruky, druhý vzdálený, existující v nepřístupných oblastech. Blízké a vzdálené se na obraze dostává do výrazného pnutí. […]“).